Skautská výchova pro děti
Skauting je celosvětové mládežnické hnutí, které vzniklo na začátku 20. století. Zakladatelem byl britský důstojník a posléze světový skautský náčelník R. Baden-Powell. Za jeho více jak stodesetiletou historii se přirozeně proměnil, změnila se jeho náplň i vizáž. Avšak základní idea, pilíře a hodnoty zůstávají i nadále stejné.
Cílem skautingu je zlepšovat okolní svět, a to hlavně skrz výchovu dětí a mladých lidí k opravdovému a pevnému kamarádství, sebedůvěře, samostatnosti, pravdivému jednání a smýšlení a k radosti ze života. Využívá při tom řadu praxí ověřených, jednoduchých metod, které dělají skauting atraktivním i vysoce účinným zároveň. Skautem se ale může stát i dospělý jedinec a kdo skauting opravdu “pochopí”, stane se jím až do konce života.
Skautské hnutí je rovněž postaveno na demokratických principech, což zejména pro ten náš český znamenalo v minulosti jeho přerušení totalitními režimy. A i v Břeclavi byl skauting třikrát zakázán či přerušen, ale to už trochu předbíháme, vydejme se nyní k jeho počátku!
V krásném věku za první republiky
Přirozená chlapecká touha po dobrodružství, objevování přírody, její krásy a umění přežít jako Robinson Crusoe na pustém ostrově vedla skupinu původně osmi poštorenských hochů ve věku 14–17 let k založení 1. oddílu skautů – junáků RČS Poštorná. Oním oficiálním datem bylo 1. 11. 1921, i když kluci už skautovali rok dříve pod Sokolem. Nedlouho poté byly založeny v Břeclavi další chlapecké skautské oddíly a kolem roku 1925 vznikl i oddíl dívčí.
Velkou skautskou osobností byl ve dvacátých a třicátých letech řídící učitel František Kňourek, přezdívkou Šedý Havran. Jako vedoucí oddílu organizoval tábory až u moře, v Boce Kotorské u Jaderského moře. Řada kluků a holek tak poprvé mohla dovádět ve slané vodě či trávit odpolední siesty ve vavřínovém háji.
O úspěch mezinárodního rozměru se postarali skauti – hudebníci již zmíněného 1. poštorenského oddílu. Jejich dechová Poštorenská kapela se účastnila mezinárodního setkání skautů (tzv. Jamboree) v Maďarsku a Nizozemí a sklidila tam ohromný obdiv a uznání. Neznáte náhodou jejich píseň Poštorenská kapela? Ve třicátých letech minulého století v Břeclavi pak působily krom tzv. svazových skautů i jiné organizace – skauti dělnické tělovýchovné jednoty, katoličtí i židovští skauti. Ti všichni však museli skončit nástupem nacismu a okupací Břeclavi začátkem října roku 1938, protože jak bylo napsáno výše, skauting vylučuje totalitu – totalita vylučuje skauting.
Poštorenská kapela, 30. léta 20. století, archiv Štěpána Káni
Válečná a poválečná léta
Břeclavský skauting byl poprvé přerušen 6. října roku 1938 přidělením Břeclavi k Říši. Nejen pro většinu břeclavských obyvatel, ale i pro místní skauty to byla veliká rána. Dlouhých sedmnáct let bojovali o čestné místo v řadě místních spolků a korporací, sháněli klubovnu nebo kupovali ze svého skautské vybavení. A najednou byl prostě konec. Před příjezdem nacistů ještě stihli převézt nakoupené stany a další drobný inventář ke skautům z Lanžhota a následně se rozešli do části republiky, kterou Hitler zatím neobsadil.
Během války se pak celá řada skautů zapojila do domácího odboje či bojovala proti Hitlerovi v zahraničí. Ve skautském slibu se totiž dobrovolně zavázali, že budou „milovat vlast svou, republiku Československou, a věrně ji sloužit v každé době“. Bratrům Kňourkovým, synům „Šedého Havrana“, se podařilo válku přežít, zato Bohdan Šturm a František Pěček zaplatili cenu nejvyšší, ukrývali totiž parašutistu. Pokud někdy navštívíte kamennou mohylu Ivančena pod Lysou horou, věnujte prosím, těmto a stovkám dalším skautským hrdinům minutu ticha.
Radost z konce války a z možnosti opět skautovat, byť v odlišných podmínkách, než jaké panovaly za první republiky, byla enormní. Jen v Břeclavi vzniklo pět chlapeckých oddílů, dále samostatný oddíl vlčat (malých skautů) a jeden oddíl dívčí pod vedením Marie Adamcové. Skauting se rovněž obnovil i v Poštorné. O tom, že skauti byli (a jsou) prospěšní, svědčí fakt, že již v létě 1945 pomáhali při žňových brigádách v nedaleké Lednici. Na plno se však skauting rozjel až rok po válce. V září roku 1946 skautky předaly kytici na břeclavském nádraží projíždějící světové náčelnici Olave Baden-Powell nebo společně s kluky u zámku nachystaly ukázkový tábor pro veřejnost. Ta mohla dokonce ochutnat z polní kuchyně „táborovou stravu“.
Protože, jak bylo napsáno minule, totalita se neslučuje se skautingem, skautské hnutí (opět) skončilo. Tentokrát s nástupem komunistů. V Břeclavi ještě pár oddílů přežívalo do roku 1950. Poté se o skautingu nemohlo ani promluvit, skautské knihy se schovávaly na půdách, staré kroje byly uloženy hluboko v šatních skříních.
Skautky z 1. dívčího oddílu na výpravě v Luhačovicích, 40. léta 20. století,
archiv Štěpána Káni
Vlčata 5. oddílu na okresním srazu pod Sirotčím hrádkem, květen 1968, archiv Štěpána Káňi
Krátké nadechnutí v období Pražského jara
Mezi lety 1968-1970 se díky uvolněné atmosféře obnovil i břeclavský skauting, a to z podnětu Jiřího Rufera a Ivana Bradáče. Na území současné Břeclavi působilo pět středisek a oddíly tábořily v Malých Karpatech u obce Sološnice. Však je ještě mezi námi pár spoluobčanů, kteří tyto tábory pamatují! Krom oddílových akcí proběhlo na Pálavě i velké setkání téměř dvou set skautů a skautek břeclavského okresu pod vedením Jana Stöhra. Bohužel, po roce 1970 se slovo „skauting“ opět ocitlo na černé listině. Většina oddílů zanikla, jeden z mála, oddíl Plamen, však „žije“ dodnes.
Městská hra Rychlé šípy, květen 2006, archiv Štěpána Káni
Doba nejdelšího skautování
Od sametové revoluce opět skauting funguje a my tak můžeme svobodně a dobrovolně vykonávat to, za co naši předci byli zavíráni a odsuzováni k trestům těžkého žaláře či smrti. Devadesátá léta byla obecně náročná. Staré křivdy a výčitky z minulosti, nepochopení a odlišné názory na skautskou výchovu se promítly i do společenství skautů, toho břeclavského nevyjímaje. Výsledkem pak byl úbytek členské základny a roztříštění skautské organizace.
Od devadesátých let v Břeclavi působí skautské středisko Svatopluk, organizováno v největší dětské organizaci Junák – český skaut (klubovna na Šilingrově ulici), a středisko YMCA SKAUT Břeclav (najdete je v klubovně v ulici Na Řádku). Je příjemné sledovat, že v současnosti je o skauting značný zájem, členská základna roste a pojem skaut se těší dobré pověsti. Občané města Břeclavi nás mohou vídat třeba při sbírce českého dne proti rakovině nebo při rozdávání betlémského světla. V roce 2021 bylo registrováno ve středisku Svatopluk 165 členů. Abychom mohli nabírat další malé nováčky, uvítáme i nováčky dospívající či dospěláky, kteří by pomohli s vedením oddílu mladších holek a kluků. A že nikdy třeba neskautovali? To nevadí, hlavní je zájem o vedení dětí, s tím ostatním pomůžeme. Kontaktujte nás!
Štěpán Káňa – Káně, listopad 2021